Piešťany v "Ottovom slovníku naučnom"

Piešťany zažili svoj zlatý vek v medzivojnovom období. Aké vtedy naozaj boli? Čo-to nám prezradí Ottův slovník naučný:

Piešťany, dř. Pöstyén (viz Píšťany, OSN XIX, strana 802), okresní město a světoznámé lázně v záp. Slovensku, proslulé svými thermálními prameny a léčivým bahnem. Leží v údolí Váhu a na žel. trati Bratislava-Žilina, 162 m n. m. 1752 domů, 12.080 obyv. (1930), z nich nár. čsl. 10.722, něm. 401, maď. 161, žid. 474, zbytek hl. cizozemci. Okresní úřad a soud, berní úřad a správa, důchodkový kontrol. úřad, okres. četn. velitelství; letecký pluk čís. 3, dělostřel. pluk čís. 153. Měšť. škola a 3 obecné školy, z nichž jedna židovská. Průmysl schází. V místě je pouze elektrárna a velký mlýn.

Vlastní rozvoj Piešťan a nejdůležitější události v lázních souvisí v úzké spojitosti se smlouvami mezi majitelem lázní, rodinou Erdödy, a pachtýřkou, firmou A. Winter a synové, podle nichž byly v lázeňském místě zřizovány nové budovy atd. Z nových vynikajících budov nutno jmenovati: Grand hotel Royal v lázeňském parku (1908), komfortně zařízený hotel Thermia Palace na láz. ostrově spojený s lázeňskou budovou Irma (1912), Pro Patria, lidový léčebný ústav (1916), zbudovaný přímo nad bahenními prameny, Cyrilův Dvůr (1930). R. 1931 vystavěn nový železobetonový Masarykův most přes řeku Váh a r. 1933 kolonádový most. Zřízeno letiště. Od r. 1919 postupně zřízeny: kanalisace, asfaltování ulic, vodovod, nová budova školy měšť. a obecné (1926), budova obecního úřadu, v němž jsou umístěny berní správa a úřad (1928), okresní úřad (1936). Z prostředků země, obce a lázeň. podniku byla provedena regulace řeky Váhu.

Lázně mají 290 koupelí vanových, 5 nádržkových a 3 bahenní. Jsou zde 4 lázenské domy, četné hotely, sanatoria (léčebné domy nemoc. pojišťoven) a vily o 4000 pokojích. Dále je tu Vojenský lázeňský ústav a krajinská lázeňská nemocnice. Počet lázeň. hostí bývá do roka až 25.000, z nich polovina je cizinců. Piešťany jsou připojeny na letecké trati čsl. státních aerolinií a mají dobré spojení s cizinou.

Prameny sulfátové, obsahující hojně sirovodíku, pocházejí z neznámých hloubek, svůj obsah minerální získávají v mesozoických horninách obsahujících hlavně vápenec a dolomit. Jejich teplota je až 67°C. Bahno piešťanské, bohaté sírou, povstalo usazováním ze jmenovaných minerálních zřídel, stále v něm vyvěrajících (dříve označováno bylo jako bahno původu vulkanického). Ložiska bahna i prameny nacházejí se na malém ostrově Váhu u Piešťan, v řečišti řeky i v inundační oblasti Váhu. Zde také se bahno dobývá a používá ve formě koupelí, zábalů nebo obkladů k léčení chorob reumatických, dnavých, nervových i chorob ženských.

Bibl.: Edvard Cmunt, Průvodce Piešťany (1924); Karel Domin, Piešťanská květena (1931); Ota Hynie, Geologická stavba širšího okolí lázní Piešťan a jejich thermální zřídla (Sborník stát. geol. ústavu, 1927); O. Hynie, J. Koutek, J. Kořínek, Die Geologie der wichtigsten Schlammarten Europas, die gegenwärtig zu Heilzwecken verwendet werden (Knihovna stát. geol. úst. 1933); Anton Fuksa, Slavné slovenské lázně Piešťany; Jan Vilhelm, Nová chara v thermální a radioaktivní vodě v lázních Piešťanech na Slovensku (Česká akad. věd a umění v Praze, roč. 1932, čís. 19); týž, Thermální vegetace v Piešťanech a jiných horkých vřídlech na Slovensku a její vztahy k radioaktivitě těchto therm. (1924); L. Lichtenstein, Balneologisches Handbuch d. Bades Pistyan 1926, kde je uvedena ostatní cizojazyčná literatura.